Každý letitý fanoušek Portal dobře ví, že poslech jejich
kakofonního katalogu není zrovna oddechová záležitost. Pokud se chystáte
ponořit se do jedné z nejkrystaličtějších podob sonického chaosu,
počítejte s tím, že to bude bolet.
Portal totiž tvoří jednu z nejgeniálnějších symbióz
řádu a chaosu, na kterou lze v hudebním světě narazit. S prvními
poslechy se repertoár jeví jako špinavá, bublající a extrémní hrůza, která
nedává smysl. Po několika rotacích ale začnou ze spletitých sonických pavučin vyskakovat
prvky, které posluchači slouží jako záchytné body. Hudba ale i tak neztrácí na
intenzitě. Její poslech pouze už není spletitý jako dříve, a svědek prahu
šílenství si lehce ozářený chaos začíná zplna užívat.
Portal v rozhovorech několikrát uvedli jako fundament
pro jejich tvorbu death metalový kult Incantation, který se může pyšnit tvorbou
jednoho z největších monumentů odpornosti tohoto subžánru. Hudba je
sonickým ekvivalentem bahna, pod kterým probublávají ještě hutnější kompozice.
Kapela tak nedefinovala jen specifický odstín metalové smrti, ale i produkci,
která se dnes běžně označuje jako Caverncore.
A právě takovou produkci mnoho nových kapel zneužívá.
Bahenní zvuk nepoužívají jako doplněk, ale spíše jako tmel pro zaplácnutí nedostatku
talentu. Můžeme naštěstí s klidem říci, že Portal do tohoto chlívku
nepatří. A nic není toho lepším důkazem, než právě Ion.
Zdroj: loudmag.com
Na nové desce se totiž kapela rozhodla svůj zvuk od toho
všeho bahna očistit. Portal tak zbývá jen skill, kterého je tu na rozdávání. A
i s čistým zvukem je na desce přehršel chaosu a hororu. Sonická
vyostřenost funguje v kontrastu s předešlou bahenní produkcí téměř stejně,
ale zároveň trochu jinak. Tóny řežou do zvukovodů, a jak delikátní kompozice lépe
vynikají, tak dokáží posluchači snad ještě více zamotat hlavou. U některých
momentů budete mít pocit, jako by vám někdo traktem proháněl desítky voltů. Ne
náhodou se celý koncept desky točí kolem elektřiny.
Elektrická stylistika vibruje celým albem. Nikde ale nevyzní
tak ostře jak v dvouminutové instrumentální „Spores“, kde je posluchač zavalen
blastbeaty a kytarovým labyrintem podivnosti hraničícím s čistým
bílým hlukem.
Nejen ale díky „Spores“ Ion evokuje pocit vhození do ledové
vany, ve které plave zapojený fén. Po intru dostáváme dávku epileptických
spasmů skrze song „ESP ION Age“. Ten skýtá typický, nepřibarvený Portalovský
chaos s několika pro skupinu tradičními vyhrávkami. Jednou takovou je
podivně znějící kaskádovitě sestupující kytarová hra, která v čistém zvuku
zní jak monstrózní zalykání nečeho, co by mohlo vypadnout z pera
Lovecraftovi.
A nejde o jediný, pro kapelu typický element, který zde
můžeme slyšet. Vracejí se i podivné, obskurní texty, nad kterými by si člověk
mohla na několikrát přelámat jazyk i mozek. Ty jsou občas přerušeny
srozumitelnějšími deklamacemi, ze kterých ty nejpamátnější obsahují opakování
kultovních frází. Narážím zde hlavně na konec „Crone“, kde se Curator svýmy
sípavými zbytky hlasu snaží dokola hlásit „Pray for Sickness“. Podobně fungují
i „Phreqs“ a „Phathom“, kde sice veškerá srozumitelnost zaniká, ale čirá
intenzita chaotických instrumentálů protínaných okultními formulemi tvoří ze
skladeb vrcholy desky.
Kapela se rovněž
vrací s fragmenty ambientu, který vrcholí v posledním tracku. „Olde
Guarde“ uzavírá sonická změť starého rozladěného piana, dronových pazvuků a
ztrápených skřeků. Před touto abominací dostáváme skladbu, která sumíruje to,
co Portal definuje a co už bylo zmíněno: šílený, nervy drásající chaos
s fragmenty řádu.
Ion, dokazuje, že i bez bahenní produkce lze děsit. Portal
zároveň prokazují svou technickou schopnost bez toho, aby zněli jako sterilní
masturbace bez vyvrcholení. Deska představuje v katalogu kapely zásadní
milník. Odkrývá závoj šílenství na jiných místech a představuje Portal ve
potemnělém elektrizujícím světle. I přesto jde ale pořád o světlo, díky kterému
vidíme, že kapela umí hrát a děsit zároveň.
9/10
Žádné komentáře:
Okomentovat